Trochu jsem rovnal soubory v PC a při té příležistosti jsem našel jednu fotku.
Uhodnete co na ní je a ve kterém místě?
p.s. zítra dodám další - změna: v pondělí :)

Letos je to již dlouhých sedmdesát let, co ve vojenském prostoru tragicky zahynul gen. Sochor. Můj velmi dobrý kamarád Pavel R. z Jablonného v Podještědí v té době sloužil jako osobní řidič velitele vojenského prostoru Mimoň. Jeho vyprávění o celé té hektické době, kdy komunisté likvidovali válečné hrdiny je opravdu zajímavé.
Pro ty z Vás, kdo nevíte, tak gen. Sochor zahynul 16. srpna 1950 nedaleko od Mimoně na cestě vedoucí do Hamru na Jezeře na místě, kde se dodnes říká "U Sochora".
Na tom místě je dnes postaven pomník k uctění jeho památky.

Véčko je exkluzivní časopis, který mluví vesele i vážně o Libereckém kraji, a je pro každého, kdo chce být v obraze. Vydavatel je Kalendář Liberecka, spol. s r.o. v Liberci.
Periodicita je čtvrtletní.
Tip na něj mi dal kamarád Osvald Hons.
Je to zajímavé počtení a pokud byste měli zájem o jeho odebírání, tak vše se dozvíte zde!
Podívejme se na letošní jarní číslo, kde je krásné povídání s Osvaldem s názvem "Jsem Sudeťák".
Kamaráda zpovídala paní Jana Patková.

Dalším z význačných mimoňských rodáků je Carl Kostka, který se proslavil jako starosta města Liberec, kteroužto funkci vykonával celých devět let.
9. srpna 2008 mu byla slavnostně odhalena pamětní deska v Mírové ulici čp. 123.

Narodil se 5. května 1870 v Mimoni v rodině školního inspektora. V Liberci působil jako sekretář Obchodní a živnostenské komory. V roce 1929 byl tehdy už jako poslanec parlamentu za německou demokratickou svobodnou stranu zvolen libereckým starostou a ve stejném roce se stal také senátorem.

Můj kamarád Osvald Hons mi poslal zajímavou věc, týkající se slavení Velikonočních svátků v Mimoni. A k tomu odpověď na jeho vzpomíny od Jindry Macouna.

S úsměvem trochu historie o velikonočních zvycích v Mimoni.
Za mého dětství byla Mimoň s téměř devadesátiprocentním obyvatelstvem, které se hlásilo k německé národnosti. Vzpomínám na válečné období, kdy se zde mluvilo výhradně německy a i tradice byly poněkud jiné.

Čirou náhodou jsem narazil na novinový výstřižek z Rudého práva tuším ze 4. července 1949, kde je řeč o Mimoni.
Podívejte se sami.

Jelikož ve dnech 24. - 26.12.2019 bude k vidění v mimoňském kostele betlém - viz zde, neuškodí, když si připomeneme, jak to vlastně s betlémy na mimoňsku bylo, za což moc děkuji mému kamarádovi Osvaldovi Honsovi.
Na tomto místě bych se zmínil o tom, že nedávno zemřel poslední betlémář v Mimoni pan Regnerml.

V letošním roce je i několik zajímavých výročí, která asi nikde nebudou publikována.
Podívejme se na ně.
Tak především to je letos 330 let, kdy byl v Březinově ulici založen umělý pahorek, znázorňující Olivetskou horu - Olivetská hora je vrch ve východním Jeruzalémě. Je pojmenován podle olivovníků, které na něm dříve hojně rostly. Na jeho západním svahu se nachází největší židovský hřbitov na světě. Na úpatí vrchu se nachází Getsemanská zahrada, kam podle evangelií chodíval Ježíš Kristus a kde byl zajat večer před svým ukřižováním...

V letošním roce to je již 340 let, kdy byl postaven špitál - dnes IC a muzeum.

Již před rokem 1400 byl v Mimoni špitál u kostela Nejsvětější Trojice nedaleko místa, kde je dnes kino. Záměrně používáme název špitál, protože moderní název nemocnice by zkresloval pohled na účel i vybavení tohoto zařízení. Tento špitál již vůbec nevyhovoval a proto se Jan Putz z Adlersthurnu, když roku 1650 koupil panství Mimoň a Děčín, rozhodl postavit Špitál nový. Ale časté cesty do ciziny, těžká nemoc a konečně 1660 smrt zdržely provedení tohoto úmyslu.

Je tomu už padesát let, kdy v mimoňském kině proběhl mítink několika set komunistů, souhlasících se vstupem sovětských vojsk do ČSSR.
Stalo se to 11. ledna 1969.
Když na mne toto datum vyskočilo, musel jsem se podívat do kroniky města.
Ta o tom samozřejmě ve stylu poplatném době píše.

Kolikpak je ještě pamětníků a účastníků tohoto festivalu v Mimoni ?

Nevšiml jsem si, že by toto výročí bylo někdy někde zmíněno.
Vranovská álej letos slaví 120 let od svého vzniku.
Podívejme se ve stručnosti, jak k tomu došlo, neboť podklady k této události nejsou ani v Tilleho kronice.

Mezi významné osobnosti našeho města patří nepochybně i pan učitel Josef Šťastný od jehož narození uplynulo letos v červenci 100 let.
Pan učitel Josef Šťastný se narodil 8.července 1918 v Řimovicích u Golčova Jeníkova. Vždy měl rád děti a proto nikoho nepřekvapilo, že se vydal na učitelskou dráhu. Vystudoval státní koedukační učitelský ústav v Čáslavě, odkud po kratší nezaměstnanosti přijal v letech 1937-38 místo učitele v Jankovcích u Humenného . V té době dosáhl věku, kdy byli mladí muži povoláni na vojenskou služ-bu. Mladý Josef Šťastný byl odveden v Košicích a vzhledem k daným politickým poměrům však narukoval do Uherského Hradiště, kde však dlouho nepobyl, protože 15.března 1939 byla zrušena Československá republika. Byla válka a proto se pán Šťastný vrátil do rodného kraje. Postupně učil ve Velikém Brazdínu, Čelákovicích, Kostelci nad Labem a poté v Klánovicích, odkud byl nasazen německou okupační moci na práci v ČKD Praha. Za války poznal i slečnu Marii Zurynkovou z Brázdimi, kterou pojal za manželku 17. února 1945. Svého muže v Mimoni zpočátku pouze navště-vovala, trvale se v Mimoni usadila až v březnu 1946. Jejich syn Jiří se narodil 20.2.1948.

Letos je tomu přesně 260 let, kdy se narodil jeden z majitelů mimoňského panství František de Paula Hartig, který byl zřejmě nejslavnější postavou rodu Hartigů. Byl to diplomat, politik, spisovatel, vědec, mj. prezident České královské společnosti nauk.
Rod hrabat Hartigů pochází z Hornice u Žitavy v Lužici a svůj šlechtický diplom vlastní od března roku 1524.
Od roku 1725 je Mimoň v rukou hrabat Hartigů, kdy se oženil hrabě Ludvík Hartig, pán Stráže pod Ralskem s Marií Terezií, dcerou Jána Marka Putze z Adlersthurnu, španělského původu, neteř Ignáce Dominika Putze, majitele Mimoně.

Kamarád mi poslal pár fotek.
Je na nich velká voda - povodeň, která vtrhla do města. Voda jak vidno byla i na Mírovce a bylo ji dobře půl metru.
Kdy tahle povodeň byla ?
Matně si vzpomínám, že jsme tenkrát nemohli do práce projet a museli jsme jet tuším přes Vranov.
Nevíte, kdy to bylo - nějaké podrobnosti ?

Dneska tu máme dva obrázky, které jsou určitě hodně známé a tak to nebude moc těžké uhodnout, kde se nachází první a druhý.
Malá nápověda : sousedí spolu.

Kamarád Osvald mi dal k hádání fotku z města.
Trvalo mi hodně dlouho, než jsem na to - s jeho malou nápovědou - přišel.
Uhodnete i Vy kde se tyto schody nacházejí ?

Pro pamětníky to bude určitě hračkou, určit místo pořízení prvomájové fotografie z roku 1961.

Zjistit, jak to bylo s výstavbou letního kina, byl docela oříšek.
Přestože jsem prošel kroniku města, v letech 1962 - 1964 toho tam moc není.
Stejně tak toho moc není o jeho devastaci, zkáze a likvidaci.
Pojďme se podívat na pár faktů.

Je tu poslední měsíc letošního roku a s ním i poslední vzpomínání na dobu před deseti lety. Tímto bych znovu velice rád poděkoval kamarádovi M. H. za spolupráci na tomto projektu.
Bylo to hezké si zavzpomínat, snad někdy zase příště...
Ale pojďme k prosinci 2007.

1. Je třeba doplnit stav tekutin v domácnosti. To bude v tento den úkolem pro angažované občany města. Máme tu například superhyper Plus.

2. V pondělí uplyne 40 let od okamžiku, kdy jihoafrický chirurg Christian Barnard uskutečnil v Kapském Městěxprvní transplantaci lidského srdce.

Říjen je za námi a před námi je listopada a fofrem se blíží Vánoce.
Jak to bylo před deseti lety v Mimoni a okolí se podívejme v našem seriálu, který Vám předkládáme spolu s kamarádem M. H. již dva roky.

1. Díky obrovskému nárustu jeho ceny se Česko možná vrátí k intenzivní těžbě uranu a státní podnik Diamo už pro návrat k těžbě podniklo několik významných kroků. První se týkal Českolipska, teď se dostalo do hry i Podještědí.

2. Na horách začne od neděle sněžit. Nízké teploty a časté srážky vydrží po celý listopad. Sněžit bude postupně i v nížinách. Řeším s Vojenskou zprávou v Liberci ztrátu vojenské knížky. Dají mi potvrzení, že jsem byl dva roky na vojně. Ten chlap ze zvláštního oddělení v Mitopu mi ji někam zasel. Kde je mu dnes i s jeho oddělením konec.