A je tu měsíc únor 2004. Docela dost zajímavejch věcí se nám to událo v tomto chladném měsíci. Podívejte se sami :
1. - 9. února 2004
Žhavé téma - Falcon a stěhování či nestěhování do Stráže pod Ralskem. Požádal jsem pana ředitele Kočaře a ten poslal mi vyjádření, za což mu mnohokrát děkuji :
"Na váš dotaz mohu odpovědět, že v současné době se projednává celá výrobní strategie našeho vlastníka Falcon Product Inc., zde v Evropě a dosud není jasno jaké budou přijaty závěry. Přemístění závodu do Stráže je jednou s eventualit s mnoha výhodami a jednou hlavní nevýhodou a tou jsou značné investiční prostředky, sice máme pozemek a menší halu, ale uvést výrobu do provozu by představovalo cca 3-4 mil USD a o jejich uvolnění se ještě v USA ani znovu nejedná. Takže shrnuto, nic ohledně přestěhování výroby není majiteli rozhodnuto. Pokud padne na valné hromadě nebo mimo valnou hromadu nějaké zásadní rozhodnutí budu neprodleně informovat všechny zainter. strany .
Zdraví P. Kočař"....
Nakonec se Falcone nestěhoval, ale jak to všechno dopadlo, určitě víte...

Nějak se mi v lednu nechtělo nic psát. Snad se někdo objeví, kdo by taky něco napsal a tak jen tak ze zvědavosti jsem si zalistoval webem abych se podíval, co se stalo před deseti lety. Zajímavé věci, některé víme jak dopadly, o některých nemám potuchy.

1. 5.ledna 2014 - Vyskytla se informace, že na Borečku má bejt jakási fabrika na zpracování tuhého odpadu. Toto zařízení měla vybudovat jakási italská firma....Asi to nějak utichlo, dneska v těch místech se likvidují staré černé stavby po Rusech

2. Kolem 9.ledna 2004 zemřel Láďa Ruta. Ten pán, co pekl tak vynikající housky a chleba dole vedle kina v obchodě "U labužníka". Ve čtvrtek odpoledne ho odvezla rychlá. Bylo mu 56 let.

Charakter betlémů vyrobených v Mimoni měl vždy germánský ráz, tzn. že se často vyskytovaly krojované tzv. Hosenmmanln z období kolem r. 1800, to jsou figurky oblečené do krátkých kožených kalhot, s podkolenkami, přezkovými botami a širokým kloboukem, nebo v krátkém fraku, či v pestrém živůtku a širokých sukních. Betlémy byly nejčastěji postaveny stupňovitě. Největší, jako příkladně betlém v kostele, byl betlém rozdělen do tří částí : město, chlév a pastýřská pole na horizontu. U rohových betlémů bylo město povětšině umístěno na horizont nad pastýřské pole a tříkrálová skupina přicházela od vrcholu horizontu k místu narození. Chlév, kde se Ježíšek narodil, byl převážně umístěn do skalní jeskyně v Betlémském vrchu.

Svátek vánoc byl zaveden křesťany a poprvé byl slaven v roce 354 n.l. jako Adventus Domini neboli svátek Příchodu Páně. V návaznosti na tyto vánoční svátky byla v roce 1223, čili po 869 letech svatým Františkem z Assisi v italském Umbrii založena tradice stavění betlémů. Ta si našla svou cestu i do našeho města, kde si zachovala poměrně dlouhou tradici. Je prokázáno, že v oblasti severních Čech je jí přisuzována jedna z nejstarších tradic a organizované stavění betlémů v rámci Betlemářských spolků, se řadí bezprostředně hned za Šluknov, kde je zaznamenán první založený Betlemářský spolek.

Pohrabal jsem se v archivu a našel jsem jeden zajímavej článek o dnes již neexistujícím stavení a to o tzv. Wollmannově vile.
Prokletí poznamenalo rodinu v honosné vile.
Kdo zavraždil mladého důstojníka, syna bohaté židovky, na skalní vyhlídce?
Nedávno jsme vás na středeční stránce informovali o nové soutěži, která se tentokrát týká tajemných a záhadných míst našeho okresu. Do redakce přišlo několik dopisů popisujících zvláštnosti tohoto regionu. Proto jsme se rozhodli otisknout jeden z dopisů, a to od Jakuba Šilbického z Mimoně hovořící o zdejším prokletém starém domě. K prokletému domu, stojícímu na pozemku náležejícímu obci Ralsko a kdysi v Ralské ulici patřící Mi­moni, lze dojít během čtvrt hodiny od křižovatky na vranovské silnici.

Přesný rok založení farního kostela není v historických pramenech uváděn. V seznamu Litoměřického katalogu kněžstva je kostel v Mimoni uváděn již ve 12. století. Po roce 1350 byla vypracována listina duchovních správ podle stáří a podle toho určovány i dotace a církevní desátky. V tomto seznamu je mimoňský kostel uváděn jako jeden z nejstarších v severních Čechách. Vyšší dotaci měly jen Litoměřice, Třebenice, Děčín, Lípa a Bezděz.
Až do roku 1350 jsou nám duchovní správci jmenovitě neznámí. Roku 1354 nařídil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, že jmenování farářů musí být vždy protokolováno a tak od té doby má i Mimoň přesné údaje s výjimkou let 1380 - 1383 a 1420 - 1421.
Okolo roku 1450 byly zavěšeny první zvony na kostelní věži. V kostele vedle původního hlavního oltáře přibyly časem dva postranní a 1537 také obnoven kůr. Vlivem učení Husova a v dalším století Lutherova, ztrácela katolická církev výsadní postavení a musela i v Mimoni ustoupit, protože roku 1559 zde převzal kostel protestantský pastor. V roce 1577 byl v Boleslavi ulit pro Mimoň velký zvon.

V poslední části nás čekají roky 1983 a 1993. Tady jsou již zápisy docela obšírné a podrobné. Tady si spoustu věcí budete určitě pamatovat.
Podívejme se tedy, jak to před 30 a 20 lety bylo.

V další části poválečné historie Mimoně se podíváme na roky 1953, 1963 a rok 1973 co se v hrubých rysech ve městě odehrálo.
A není toho málo, někdo si to možná ještě bude pamatovat.

Poslední částí je doba těsně před revolučními změnami v následujícím roce. Výčet událostí je poměrně podrobný a není chronologicky seřazen, snad to nevadí.
Zajímavé jsou údaje o tom, kolik bylo v Mimoni pracovních míst.
Podívejme se tedy na události roku 1988.

V dalším pokračování náhledu do historie města se dneska podíváme na roky 1968 a 1978. Postupně v kronice přibývaly informace, již nejsou tak strohé, jako po roce 1945.
Co se tedy ve městě ve stručnosti událo ?

První část novodobé historie je zaměřena na dobu před 65 a 55 lety. Pokračovat budeme dále dobou před 45, 35 a 25 lety
Co se tedy ve stručnosti událo ? Je to výtah z kroniky města, sem tam poupravený o pravopisnou chybu. Výčet samozřejmě není úplný.
Snad najdete pár zajímavostí.

V letošním roce si připomínáme řadu výročí a významných událostí. Podívejme se na několik z nich. Některé jsou všeobecně známé, některé ale ne a proto stojí zato si je připomenout.
Některé z osobností jsou popsány v rubrice historie, ale o některých jsem našel na webu minimum informací.

V letošním roce naši hasičí oslaví kulaté jubileum. Je to již 145 let, kdy v Mimoni vznikl hasičský sbor. Vše o jejich činnosti si můžete prohlídnout na jejich webových stránkách Takže k jejich výročí vše nejlepší a podívejme se nato, jak to všechno začalo.
V roce 1868 vstoupilo 40 mužů tělovýchovného spolku do nově se tvořícího Sboru dobrovolných hasičů. Zároveň postavili dřevěný domek na Mlýnské stezce (dnes v Lukách). Roku 1872 byla slavnost vysvěcení spolkového praporu. Další slavnost tohoto druhu se konal 30.8.1879, když dostal požární sbor nový slavnostní prapor. Roku 1868 koupila obec Mimoň pro nový Spolek požárníků 2 ruční stříkačky od známé firmy Händel z Drážďan a postavila pro ně vedle hostince U Jelena novou kůlnu. Roku 1890 byla zakoupena další Ländlovka. Konečně roku 1903 dostal Spolek parní stříkačku, kterou vyrobila firma W. Knaus ve Vídni. Došla 18. listopadu a 28. listopadu byla slavnostně vyzkoušena. Pro ní byla postavena kůlna vedle městského úřadu (naproti dnešního kina). Podle nového statutu dostával Spolek ročně od města podporu 500 K (rakouských).

Toto není o tom, jak to vypadá dnes v Mimoni. Můj kamarád pan Oswald Hons mi ve volném čase připravil a poslal soupis a popis v nadpise uvedených zařízení tak, jak je to popsáno v Tilleho kronice a dále pak přehled z let 1924 a 1931.
Je to zajímavé počtení o tom, kde co fungovalo a také kolik těchto zařízení ve městě bylo.
Podívejme se na to podívat.

V srpnu 1931 zasedala stavební komise ve věci zřízení kostela na Křížovém vrchu. 19. srpna 1931 byl odstaven Velký kamenný kříž na vrchu (do císařského altánu), který byl 17. října téhož roku přenesen na svoje nové stanoviště. Tento kříž stál původně v místě dnešního oltáře evangelického kostela. 20. srpna zahájil stavitel O. Schicketanz podle plánů stavitele Watschkeho z Podmokel výstavbu kostela.

Dnes je tomu 40 let, co v Mimoni zemřel hudebník a skladatel Josef Stanislav.
Narodil se 22. ledna 1897 v Hamburku. Maturoval na reálce v Praze na Smetance (1915). Od nejútlejšího dětství se věnoval hudbě. Ve 20. letech hojně koncertoval a skládal. Konal celovečerní koncerty jako virtuozní sólový pianista i doprovázeč předních pěvců. Jeho sonáta pro violu a klavír byla provedena na Večeru skladatelů školy Vít. Nováka a první koncert z jeho skladeb se konal 17. 10. 1930.

Dnes si připomeneme 100 let od úmrtí významného občana našeho města, kterým byl Dr. Karl Eppinger.
Kdo to byl a proč byl významným občanem ?
Narodil se v roce 6. ledna 1854 v Braunau. Vystudoval gymnázium v Broumově a posléze v Praze 16.10.1877 získal doktorát.
V roce 1881 začal provozovat právnickou činnost v Mimoni v domě 139/III na dnešním náměstí 1. máje.
V roce 1895 byl zvolen v Mimoni a Zwickau do Českého sněmu.

Červen je v novodobé historii našeho města velmi chmurným měsícem. Tehdy se vedení města vyznamenalo. Hned zkraje měsíce byl zbořen zámek a dnes je tomu již 25 let, kdy Mimoň přišla o svojí historickou radnici.
Co o ní víme ?
O nejistotě, kde vlastně stála první mimoňská radnice, nám dnes svědčí zápis v jedné pamětní kostelní knize: „Odedávna zde byly u radnice dvě hospody. V domě Petra Qssendorfa měl Jiří Zipke hospodu U bílé labutě a v domě Jiřího Engla držel Petr Würfel hospodu U černého medvěda. Potom byla vystavěna radnice nejspíš vedle Petra Würfela, předtím ale byla na místě, kde roku 1672 dal postavit dům pro svoji rodinu hejtman Matyáš Liebstein, a krátce předtím na jiném místě, kde bydlel Krištof Schubert".

26. června 1866 dopoledne se strhla v Kuřívodech jedna z prvních větších bitev v prusko-rakouské válce. Při tomto střetnutí na sebe narazilo pět praporů, pět
eskadron a dvě děla předvoje od Mimoně postupující Labské armády Prusů, které velel generál
Herwarth z Bittenfgeldu (předvoji velel generál Schoeller) proti dvěma rotám 38. pěšího pluku Haugwitze
a půl eskadry Mikuláškových husarů (předvoj Leiningenovy brigády od 1. Armádního sboru pod velením hraběte Clam-Gallasem), který po velmi tuhém odporu musel dobývané město opustit.

Tentokrát nebudeme přímo putovat krajinou, ale můžeme si v teple domova v předvánoční době připomenout i trochu historie, týkající se naší železniční tratě – severočeské transverzálky, která Mimoní prochází směrem od České Lípy na Liberec. Podíváme se ale na poněkud smutnou historii a vrátíme se na Štědrý den r. 1945. Využijeme přitom železniční literatury a starých časopisů Železničáře.
Tato železniční trať, zejména v úseku od Liberce do Křižan, je velmi krásná, romantická, noří se do ještědských lesů a pětkrát se ztratí a zase vynoří z tunelů, klene se několikrát nad hlubokým údolím kamennými viadukty. Krátce po válce, na Štědrý den roku 1945, se mezi stanicemi Křižany a Rynoltice, událo železniční neštěstí.